Základní škola a mateřská škola Toužim, p.o.

Školní řád

Image

Základní škola a mateřská škola Toužim, příspěvková organizace

Plzeňská 395, Toužim

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ŠKOLNÍ ŘÁD

Č. j.:               

Ř - I / 2020

Vypracovala:

PaedDr. Ingrid Franková, ředitelka školy

Schválila:

PaedDr. Ingrid Franková, ředitelka školy

Projednán na pedagogické radě dne:

27. srpna 2020

Školská rada schválila dne:

31. srpna 2020

Směrnice nabývá platnosti ode dne:

1. září 2020

Směrnice nabývá účinnosti ode dne:

1. září 2020

Změny ve směrnici jsou prováděny formou číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu.

 

 

 

Vymezení působnosti školního řádu

  1. Školní řád je závazný pro všechny zaměstnance školy, děti, žáky a jejich zákonné zástupce.
  2. Školní řád upravuje
    • podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků a jejich zákonných zástupců ve škole;
    • podrobnosti k docházce do školy;
    • provoz a vnitřní režim školy;
    • podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky a pravidlech chování dětí, žáků;
    • podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí;
    • podmínky zacházení s majetkem školy ze strany dětí, žáků;
    • pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání dětí, žáků.

Práva a povinnosti dětí, žáků

mají právo:

  • na vzdělání podle školského zákona, školního vzdělávacího programu,
  • na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
  • vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jeho vzdělávání,
  • vyjadřovat svobodně svůj názor ve věcech, které se ho týkají; tento názor má být vyjádřen adekvátní formou směrem k třídnímu učiteli
  • na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání, na pomoc při problémech se zvládáním nároků školy, pracovníci mu věnují náležitou pozornost
  • na otevřený přístup k informacím a činnostem, které podporují jeho všestranný osobnostně sociální rozvoj, na ochranu před informacemi a činnostmi, které ohrožují jeho psychické a fyzické zdraví,
  • na ochranu před všemi formami diskriminace, násilí, zneužívání, nedbalého zacházení
  • znát kritéria hodnocení výsledků vzdělávání, být dostatečně a včasně informován o svém pokroku, o případných problémech, vyjádřit se ke svému hodnocení,
  • na zajištění dostatečného prostoru pro všestranný rozvoj osobnosti, pro vlastní aktivitu v poznávání, sociální komunikaci,
  • zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků (ŠKOLNÍ PARLAMENT), volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy nebo školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit. Členem parlamentu je vždy jeden žák ze třídy, kterého volí žáci celé třídy. Členové parlamentu se scházejí nejméně dvakrát ročně, nebo vždy, když je třeba vyřešit nějaký problém. Při jejich setkáních je jim nápomocen výchovný poradce, který z jednání učiní zápis a řídí diskuzi. 
  • být ochráněn před fyzickým nebo psychickým násilím a nedbalým zacházením, protože nikdo nemá právo druhému žádným způsobem ubližovat,
  • požádat o pomoc nebo radu kohokoli z pracovníků školy – pokud se žák cítí v jakékoli nepohodě nebo má nějaké trápení, pracovníci školy jsou povinni věnovat těmto situacím náležitou pozornost.

mají povinnost:

 

  • účastnit se výuky podle rozvrhu,
  • dodržovat dohodnutá pravidla chování, se kterými je seznámen,
  • respektovat práva druhého,
  • je nepřípustné násilí vůči druhému, ponižování, zesměšňování a další formy omezování práv druhého,
  • plnit pokyny pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem,
  • aktivně se účastnit výuky, je spoluodpovědný za výsledky svého vzdělávání,
  • respektovat pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, dodržovat během výuky i mimo výuku v prostorách školy a na akcích školy mimo budovu školy zásady bezpečnosti a hygieny,
  • dodržovat bezpečnost při hodinách tělesné výchovy dle pokynu vyučujících (pevná obuv, sportovní oblečení), zákaz nošení šperků (náušnice, prstýnky, náramky, řetízky,…), zákaz žvýkání,
  • dodržovat režim školy, přicházet do školy nejpozději 10 minut před zahájením vyučování,
  • využívat prostory, zařízení a učební pomůcky školy tak, aby byly udrženy v pořádku, za úmyslné poškození majetku školy bude vyžadována po zákonném zástupci žáka náhrada vzniklé škody,
  • dbát dobrého jména školy,
  • usilovat o konstruktivní řešení případných konfliktních situací ve škole,
  • nevzdalovat se z budovy školy během vyučovací doby bez vědomí učitele, (svévolné opuštění školního areálu v době vyučování je kvalifikováno jako hrubé porušení Školního řádu a je řešeno podle Pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků)
  • plnit pravidla používání informačních komunikačních technologií, internetu a mobilních telefonů během vyučování, o přestávkách, v prostoru školy) – postihy za nedodržování těchto pravidel je zakotveno v kapitole Kritéria a stupně hodnocení chování – výchovná opatření
  • nenosit do školy mobilní telefony či jiná elektronická zařízení, pokud žák do školy telefon přinese, musí jej mít vypnutý po celou dobu vyučování, s výjimkou používání v nezbytném rozsahu ze zdravotních důvodů, za případnou ztrátu či odcizení mobilního telefonu nebo jiného přístroje škola neodpovídá,
  • přezouvat se při příchodu do školy,
  • nenosit do školy věci, které mohou ohrozit zdraví, způsobit úraz, v této souvislosti je  nepřípustné užívání drog a návykových látek, alkoholu a tabákových výrobků,
  • informovat vyučujícího v případě ztráty osobní věci,
  • informovat vyučujícího v případě úrazu,
  • poskytnout pomoc spolužákům, v rámci svých možností, případně oslovit pedagogického pracovníka, který potřebnou pomoc zajistí.

 

Zákonní zástupci dětí a žáků

 

mají právo:

  • volit a být voleni do Školské rady,
  • prostřednictvím členů školské rady se podílet na správě školy, podávat podněty a oznámení ředitelce školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
  • na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, na poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání svých dětí,
  • vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání jejich dětí ve škole,
  • na konzultaci s pedagogy,
  • na přítomnost ve vyučování,
  • požádat o zdůvodněné uvolnění z výuky,
  • vznášet podněty a připomínky k práci školy, pedagogickým pracovníkům, vedení školy, školské radě,
  • v případě pochybností o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí,  požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka (do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dní od vydání vysvědčení); komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka,
  • být podle aktuální situace včas informován o volných dnech, které má ředitelka právo vyhlásit v celkovém počtu 5 pracovních dnů za školní rok.

 

jsou povinni:

  • oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a změny v těchto údajích; informace, které zákonný zástupce žáka poskytne pro potřeby evidence ve školní matrice o žákovi, jsou důvěrné a jejich zpracovávání se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních dat,
  • zajistit účast žáka ve výuce dle platného rozvrhu,
  • na vyzvání ředitelky školy projednávat se školou závažné otázky týkající se vzdělávání a chování dítěte, žáka,
  • informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte, žáka nebo jiných závažných okolnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
  • informovat školu do třech kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti dítěte, žáka ve vyučování o jeho absenci; nepřítomnost může být omluvena zdravotními důvody či závažnými rodinnými důvody; zákonný zástupce informuje školu prostřednictvím e-mailu, telefonu, žákovské knížky či osobně,
  • při zvýšené nepřítomnosti konzultovat s třídním učitelem zajištění optimálního průběhu vzdělávání, plnění školní docházky,
  • v případě neomluvených hodin žáka, na vyzvání projednat situaci se školou,
  • předložit na vyžádání školy v odůvodněných případech (při podezření na záškoláctví) lékařské potvrzení nebo jiný doklad o příčině nepřítomnosti ve škole,
  • v případě potřeby uvolnění žáka během vyučování, předložit písemnou žádost, která musí obsahovat datum a podpis zákonného zástupce, nebo si žáka vyzvednout osobně,
  • pravidelně kontrolovat a potvrzovat svým podpisem záznamy v žákovské knížce.

Pravidla vzájemných vztahů dětí, žáků se zaměstnanci školy

  • Pracovníci školy se řídí zásadami etického chování, dodržují právní normy, principy vzdělávání podle školních vzdělávacích programů a platné dokumenty, usilují o nejvyšší kvalitu své práce.
  • Pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáka pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním realizovaného vzdělávacího programu, školního řádu, organizačního řádu a dalších vnitřních předpisů a aktuálních organizačních opatření.
  • Informace o prospěchu a chování poskytují zákonným zástupcům vyučující a třídní učitelé průběžně formou zápisů v žákovských knížkách, na třídních schůzkách nebo individuálních konzultacích.
  • Děti a žáci dbají ve škole pokynů všech pracovníků školy.
  • Při vstupu učitele nebo jiné dospělé osoby do učebny a při jejich odchodu pozdraví žáci tím, že se v lavicích postaví, nekonají-li právě písemné, výtvarné nebo ruční práce.
  • Děti, žáci jsou povinni dodržovat zásady kulturního chování. Ke všem dospělým osobám se chovají slušně, zdraví učitele, ostatní pracovníky školy a všechny hosty.
  • Do sborovny, kanceláře vedení školy a kabinetu je dětem, žákům vstup povolen pouze na pokyn přítomné dospělé osoby.
  • Žák nosí do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu vyučování a pokynů učitelů. Svědomitě plní uložené úkoly včetně domácí přípravy na vyučování. Jestliže se nemohl na vyučování náležitě připravit, omluví se učiteli na začátku vyučovací hodiny. Soustavné zapomínání učebnic, pomůcek a opakovaná nepřipravenost na vyučování je považováno za porušení Školního řádu a bude řešeno dle Pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
  • Žákovskou knížku nosí žák každý den. Na výzvu učitele je povinen žákovskou knížku předložit. Opakované zapomínání žákovské knížky je považováno za porušení Školního řádu a bude řešeno dle Pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
  • Při vyučovací hodině žák bez dovolení neopouští učebnu ani své místo, zachovává klid a kázeň, sleduje pozorně vyučování a spolupracuje podle pokynů učitele. Ve vyučovacích hodinách koná práce dle pokynů vyučujícího a svým chováním a vystupováním nenarušuje průběh vyučovací hodiny, práci vyučujícího a spolužáků. Soustavné narušování vyučování je považováno za porušení Školního řádu a bude řešeno dle Pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
  • Po zazvonění na začátku vyučovací hodiny je každý žák na svém místě a na stole má připraveny všechny věci potřebné k vyučovací hodině.
  • Pro chování a pobyt žáků ve školních dílnách, na pozemku, v tělocvičně, na hřišti a v pracovně platí zvláštní pravidla uvedená v řádech odborných učeben, tělocvičen a školního hřiště viditelně vyvěšených v příslušných místnostech.
  • V době mimo vyučování mohou být žáci v areálu školy pouze při polední přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním, v době provozu školní družiny a v době konání organizované zájmové činnosti. Žáci se řídí pokyny pedagogického dozoru nebo vedoucích zájmových kroužků.
  • V jídelně se řídí děti, žáci Vnitřním řádem školní jídelny a pokyny dozírajících učitelů. V šatně nenechávají cenné předměty. Zachovávají všechna pravidla hygieny a kulturního stolování, musí se ve školní jídelně přezouvat.
  • Ve školní družině se chovají podle pokynů vychovatelky a podle platného Vnitřního řádu školní družiny

Povinnosti pedagogických pracovníků

Pedagogický pracovník je povinen:

  • a) vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání,
  • b) chránit a respektovat práva dítěte, žáka nebo studenta,
  • c) chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních,
  • d) svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj,
  • e) ve smyslu evropského nařízení ke GDPR zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím data, údaje a osobní údaje a zaměstnanců školy, citlivé osobní údaje, informace o zdravotním stavu dětí, žáků a studentů a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku, shromažďovat pouze nezbytné údaje a osobní údaje, bezpečně je ukládat a chránit před neoprávněným přístupem, neposkytovat je subjektům, které na ně nemají zákonný nárok, nepotřebné údaje vyřazovat a dál nezpracovávat.
  • f) poskytovat dítěti, žáku, studentovi nebo zákonnému zástupci nezletilého dítěte nebo žáka informace spojené s výchovou a vzděláváním.

Provoz a vnitřní režim školy

  • provoz školy je od 7:00 do 15:00 hod.
  • Školní budova je přístupná od 7:00 hodin pro žáky školní družiny a od 7:40 hodin pro ostatní děti, žáky. Žáci přicházejí do školy nejpozději 10 minut před zahájením výuky.
  • Po příchodu do budovy si děti, žáci odkládají obuv a svršky v šatnách a odcházejí do učeben. V šatnách se zbytečně nezdržují. V průběhu vyučování je dětem, žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího. Cenné věci a peníze nenechávají odložené v oděvu ani v odložených aktovkách. Za ztrátu takto odložených cenností nenese škola právní odpovědnost.
  • Pokud dítě, žák zjistí ztrátu osobní věci, bezprostředně tuto skutečnost oznámí vyučujícímu nebo učiteli, který vykonává dohled a současně třídnímu učiteli (učitelce).
  • Škola neodpovídá za ztrátu a odcizení věcí a předmětů, které nesouvisí s výukou, nebo nejsou běžným a obvyklým vybavením žáka při docházce do školy.
  • Pedagog vykonává dohled nad dětmi, žáky po celou dobu pobytu ve škole a dohlíží na ně až do odchodu z budovy. Dětem, žákům není dovoleno se v době mimo vyučování zdržovat v prostorách školy bez dohledu učitele.
  • Vyučování začíná v 8:00 hodin, kdy jsou žáci připraveni na příslušnou hodinu a setrvávají v lavicích. Pokud se vyučující nedostaví do 5 minut od zahájení vyučovací hodiny, oznámí pověření žáci tuto skutečnost vedení školy.
  • Vyučování probíhá podle rozvrhu hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut a končí na pokyn učitele.
  • Pokud je výuka z organizačních důvodů  upravena - ukončena v jiném čase, než stanoví rozvrh hodin, škola na tuto skutečnost včas upozorní písemně (prostřednictvím žákovské knížky či deníčku) zákonné zástupce.
  • Vyučující v poslední vyučovací hodině dohlédne na čistotu a pořádek v učebně a zavře všechna okna.
  • Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové. Po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 20 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá 30 minut. Časový rozpis vyučovacích hodin a přestávek je součástí Provozního řádu školy.
  • Přestávky ve vyučování využívají žáci k regeneraci sil a případné přípravě na další vyučovací hodinu. Přecházejí-li na další vyučovací hodinu do jiné učebny v době přestávky, činí tak bez odkladu a spořádaně a dbají pokynů služby konající pedagogický dohled.
  • Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním je dána rozvrhem vyučování. V době této přestávky mohou být v areálu školy přítomni pouze žáci, kteří čekají na odpolední vyučování nebo na organizovanou zájmovou mimoškolní činnost. V určenou dobu je nad žáky zajištěn pedagogický dohled. Žáci, kteří nečekají na odpolední vyučování nebo na zahájení organizované zájmové mimoškolní činnosti, se nesmí zdržovat v areálu školy. Za jejich bezpečnost a ochranu zdraví škola nenese odpovědnost.
  • Třídní učitel určí po dohodě se žáky žákovskou službu, která bude plnit následující povinnosti:
  • oznámení případného nenastoupení vyučujícího do hodiny na vedení školy do 5 minut po začátku příslušné hodiny,
  • kontrola udržování pořádku ve třídách a učebnách v průběhu a po skončení vyučovací hodiny včetně mazání tabule.

V jednotlivých vyučovacích předmětech si příslušný vyučující v případě potřeby určí stálou službu, která připravuje učební pomůcky dle pokynů vyučujícího.

  • Provoz školní družiny a školní jídelny (ŠJ je součástí ZŠ Toužim) se řídí vnitřními řády těchto zařízení. Vyučující předávají děti, žáky po skončení vyučování vychovatelce. Dítě je vydáno pouze zákonným zástupcům nebo osobě, kterou zákonný zástupce dítěte určí. Mimořádné uvolnění je možné pouze na písemnou (podepsanou a datovanou) žádost zákonného zástupce.
  • Školní jídelna je otevřena pro žáky v době od 11:40 hod. do 14:00 hod. Mimořádný výdej stravy pro žáky před uvedenou hodinou (odchod na soutěže apod.) lze povolit po předchozí dohodě příslušného odpovědného vyučujícího s vedoucí školní jídelny.
  • Děti, žáci jsou prokazatelně seznámeni se školním řádem a provozním řádem, řády odborných učeben, poučeni o bezpečném chování v šatnách, na chodbách, v době přestávek a při činnostech mimo budovu školy. Zápis o poučení je proveden do třídní knihy.

Škola poskytuje tyto školské služby:

  1. Výchovné poradenství – příslušná výchovná poradkyně poskytuje informace a doporučení v otázkách chování žáků, v otázkách studijních, při volbě povolání a před přijímacími zkouškami na SOU a OU. Služba je bezplatná.
  2. Metodik prevence – příslušný metodik poskytuje informace a doporučení v otázkách prevence před negativními sociálně patologickými jevy. Tyto služby jsou pro žáky spojené s různými typy dotazníků, besedami a interaktivními programy. Služba je bezplatná.
  1. Školní družina – zajišťuje mimoškolní výchovu v době mimo vyučování pro žáky 1. stupně, výjimečně i pro žáky 2. stupně. Služba je za úplatu.
  1. Školní stravování – zajišťuje stravování žáků. Služba je za úplatu.

 

Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a jejich ochrana před sociálně-patologickými jevy, před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

  • Pedagogičtí pracovníci dbají na bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech.
  • K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků konají pedagogičtí pracovníci v určeném čase a na určeném místě dohledy. Stanovení dohledů je součástí rozvrhu vyučování. Výkon dohledu musí být v souladu s právními předpisy a vnitřními pokyny a po dobu výkonu dohledu nese určený pracovník odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví žáků.
  • Žáci dbají všech pokynů pedagogického dohledu nebo ostatních pracovníků školy a jsou povinni dodržovat všechna pravidla k zajištění své bezpečnosti a ochrany zdraví.
  • Při akcích mimo školu nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadat více než 14 žáků.
  • Při akcích mimo školu, kdy místem shromáždění není areál školy, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků určený pracovník na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění škola oznámí zákonným zástupcům nejméně 1 den předem.
  • Žáci se o přestávkách chovají tak, aby svou činností neohrozili bezpečnost svou a svých spolužáků a zamezili možnosti případného úrazu nebo ničení školního majetku. Dbají pokynů dohledu konajících učitelů. Žáci, kteří použijí WC, se v těchto prostorách zbytečně nezdržují a důsledně dbají na osobní hygienu.
  • Do školy žák nesmí nosit věci, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz, ohrožovat mravní výchovu žáků nebo věci, které nesouvisí s výukou. V areálu školy je zakázáno používání otevřeného ohně. Je nepřípustné přinášet do areálu školy zbraně všeho druhu a jejich napodobeniny včetně vzduchových a plynových pistolí a dále veškeré výbušné předměty (petardy, prskavky apod.), injekční stříkačky, zápalky, zapalovače a nože. Zvlášť nebezpečné věci, které budou žákům zabaveny, nebudou navráceny zpět. Ostatní věci budou žákům odebrány a vráceny na konci školního roku, popřípadě zákonným zástupcům žáků na jejich vyžádání. Nedodržení tohoto ustanovení lze kvalifikovat jako přestupek proti Školnímu řádu, který bude řešen dle Pravidel hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
  • Nošení, držení a distribuce (předávání a rozšiřování) a zneužívání návykových látek, stejně jako pití alkoholu a kouření je žákům přísně zakázáno. V případě podezření z užití omamných látek žáka školy bude přivolána Policie ČR, případně Záchranná služba. Při prokázání užití omamných látek bude tato skutečnost posuzována jako závažné porušení Školního řádu a žákovi bude snížena známka z chování.
  • Pedagogičtí pracovníci poskytují žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a přihlížejí během vyučovacího procesu k základním fyziologickým potřebám žáků. V rámci vzdělávacího programu je rozvíjena hodnota zdraví.
  • Pedagogičtí pracovníci aktivně podporují pozitivní vzájemné vztahy mezi žáky, využívají pedagogické metody rozvíjející sociální dovednosti žáků, pomáhají při řešení konfliktů. Škola předchází vzniku sociálně patologických jevů, spolupracuje s rodinou, odbornými institucemi.
  • Škola zajišťuje vnitřní kontrolu bezpečnosti prostor, dodržování pravidel chování, proškolování pracovníků školy v této oblasti.
  • Škola vede evidenci úrazů dětí, žáků, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.
  • Ve škole není povolena reklama a prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj dětí. Ve škole není povolena činnost politických stran a politických hnutí ani jejich propagace.
  • Pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků ve školních dílnách, na pozemku, v tělocvičně, na hřišti a v pracovně platí zvláštní pravidla uvedená v řádu příslušné místnosti, který je viditelně vyvěšen v příslušné místnosti.
  • Pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků ve školní jídelně se řídí Provozním řádem školní jídelny a pokyny dozírajících učitelů.
  • Pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků ve školní družině se žáci řídí pokyny vychovatelky.
  • Při exkurzích, výletech a jiných činnostech pořádaných školou vystupují děti, žáci ukázněně, řídí se pokyny učitelů nebo jiných pověřených osob. Při těchto akcích platí odpovídající ustanovení Školního řádu. Při cestách mimo školu dodržují dopravní předpisy a pravidla pro přepravu v hromadných dopravních prostředcích. Nedodržení tohoto ustanovení lze kvalifikovat jako přestupek proti Školnímu řádu, který bude řešen dle Pravidel hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
  • V areálu školy je zakázáno provozovat veškeré činnosti, které by mohly vést k ohrožení bezpečnosti osob zde pobývajících.
  • Jestliže se dítě, žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni nebo v ohrožení, má právo požádat o pomoc či radu třídního učitele, výchovnou poradkyni či jiného zaměstnance školy, ke kterému má důvěru.
  • Děti, žáci se k sobě chovají ohleduplně, slušně a neubližují si. Tělesný vzhled, věk, barva pleti, odlišná národnost apod. nesmí být terčem posměchu a urážek. Prokázané projevy diskriminace, nepřátelství, fyzické násilí, omezování osobní svobody, ponižování, zneužívání informačních technologií ke znevažování důstojnosti, úmyslné ublížení na zdraví nebo šikanování spolužáků, kterého by se dopouštěl kdokoliv vůči komukoliv (děti, žáci i dospělí), jsou v prostorách školy a při všech školních akcích a aktivitách přísně zakázány a jsou považovány  za vážný přestupek proti Školnímu řádu. V případě takovýchto projevů chování škola postupuje dle daného školního programu proti šikanování.
  • Za zvláště závažné porušení Školního řádu je považováno:
  1. využívat internetových stránek k hazardním hrám a jiných podobných her
  2. kyberšikana (fotografování a natáčení žáků a zaměstnanců na mobilní telefony a jiná optická zařízení a získané fotografie či videa, které jsou dále zasílány e-mailem nebo vyvěšeny na webových stránkách mající za cíl zesměšnit nebo ponížit určitou osobu; hanlivé a urážlivé zprávy zasílané prostřednictvím SMS, MMS nebo internetu; webové stránky nebo blogy s cílem někoho zesměšnit; zesměšňování, vydírání, zastrašování, ubližování, ohrožování a obtěžování prostřednictvím komunikačních sítí; zneužití identity oběti rozesíláním obtěžujících a urážlivých zpráv pod jejím jménem). Prokázaná kyberšikana je závažné porušení Školního řádu a je hodnoceno sníženou známkou z chování.
  3. Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy

se vždy považují za závažné, nebo vůči ostatním žákům se považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem. V takovém případě oznámí ředitel školy tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí (jde-li o nezletilého)

a státnímu zastupitelství do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl.

  • Z důvodů ochrany zdraví dbají žáci hygienických zásad zejména před jídlem a po použití toalety.
  • Děti, žáci mají přísný zákaz manipulace s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez přítomnosti učitele. Z bezpečnostních důvodů mají rovněž zákaz otevírání oken o přestávkách, sezení na okenních parapetech a nahýbání se přes zábradlí. Učebnu vyvětrá na začátku hodiny vyučující.
  • Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde v místech, kde probíhá vyučovací proces,  jsou děti, žáci povinni ihned nahlásit vyučujícímu, třídnímu nebo učiteli vykonávajícímu dohled.
  • Každý ze zaměstnanců má povinnost zajistit oddělení žákovi, který vykazuje známky akutního onemocnění, od ostatních žáků, zajistit nad ním dohled zletilé fyzické osoby a neprodleně oznámit tuto skutečnost nadřízeným vedoucím zaměstnancům.

Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany dětí, žáků

  • Dítě, žák nesmí svým jednáním a chováním svévolně poškozovat majetek, který tvoří zařízení školy a dále věci, které mu byly svěřeny do osobního užívání (učebnice, učební pomůcky apod.).
  • Svévolné poškození školního majetku uhradí v odpovídající náhradě zákonný zástupce. Výše náhrady bude stanovena na základě šetření škodní komise, kterou jmenuje ředitelka školy. Její výše bude stanovena dle ceny věci v době vzniku škody s přihlédnutím k jejímu opotřebení a stáří.
  • Ve své kmenové učebně i odborných pracovnách udržují děti, žáci v průběhu vyučování pořádek a šetří veškeré zařízení a vybavení školy.
  • Nalezené věci odevzdávají vedení školy.

Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání dětí, žáků

  • Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáka se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění zákona 49/2009 Sb., v platném znění a  vyhláškou č. 48/2005 Sb. a její novelou,  vyhláškou

č. 256/2012 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

  • Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů  pro  jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné  a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení. 
  • Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu a obsahují:

a) zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení

b) kritéria pro hodnocení

 

Zásady hodnocení

  • Hodnocení je jeden z klíčových momentů výchovně vzdělávacího procesu, nastolující nezbytnou zpětnou vazbu mezi pedagogem, dítětem, žákem a tak, aby prvek hodnocení plnil především funkci motivační a povzbuzující. Významná je také informační funkce, zejména směrem k rodičům.
  • Hodnocení probíhá z velké části individuálně. Kritéria se odvíjejí od klíčových kompetencí, při

zohlednění individuálních potřeb dítěte, žáka, respektující jeho osobní maximum k dosažení

klíčových kompetencí.

  • Hodnotí se naplňování očekávaných výstupů jednotlivých předmětů, konkrétních

vědomostí, dovedností a návyků, snaha o individuální pokrok, srovnávají se také aktuální výkony dítěte, žáka s jeho předchozími výsledky.

  • Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování dětí, žáků je vždy jednoznačné, věcné a srozumitelné. Je správné z odborného hlediska, pedagogicky zdůvodnitelné a doložitelné.
  • Klasifikace neobsahuje hodnocení chování, kázeňské problémy se řeší odděleně.
  • Hodnocení musí vycházet vstříc individuálním potřebám dítěte, žáka. Cílem je vyhodnocení vědomostí, dovedností a návyků, postupů, zpracování informací, úrovně komunikace,

tvořivosti dítěte, žáka s motivačním nábojem. Volí se ústní i písemné ověřování dosažené

úrovně vědomostí, dovedností a návyků, možná je i pouze jedna z forem, nebo alternativní metoda.

  • Hodnocení dosažených výsledků procesu vzdělávání je velmi důležité i z hlediska úrovně

pedagogického působení a je jedním z prostředků k zabezpečení kvalitní výuky a výchovy.

Hodnocení dětí v přípravné třídě

Přípravná třída se nezapočítává do povinné školní docházky, děti se neklasifikují.

Na konci školního roku se stručně slovně zhodnotí, s jakým výsledkem dítě přípravnou třídu   

absolvovalo. Děti nedostávají vysvědčení.

Učitel přípravné třídy vypracuje na konci druhého pololetí školního roku zprávu o průběhu předškolní přípravy dítěte v daném školním roce.

      Zpráva obsahuje: 

  • vyjádření o dosažené úrovni hlavních cílů vzdělávání,
  • doporučení speciálních vzdělávacích potřeb,
  • diagnostiku předpokládaných schopností, nadání a zájmů dítěte,
  • doporučení pro přípravu individuálních vzdělávacích plánů pro vzdělávání dítěte v daném období.

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je vyjádřeno klasifikačním stupněm. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:

  • jednoznačné
  • srozumitelné
  • srovnatelné s předem stanovenými kritérii
  • věcné
  • všestranné

Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu a je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech teoretického zaměření
(jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty)

Stupeň 1 (výborný)

Požadované poznatky žák chápe uceleně a přesně, plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované činnosti, samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Ústní a písemný projev je správný a přesný. Žák je schopen samostatně studovat a získávat nové informace.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává zadávané činnosti. Samostatně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost, ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat a získávat nové informace.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v získávání požadovaných poznatků podstatné mezery, při vykonávání požadovaných činností se projevují nedostatky, nepřesnosti a chyby, které dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se dopouští chyb, hodnocení jevů provádí podle pokynů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice chybuje.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Je málo pohotový, nesamostatný, při řešení úkolů se vyskytují závažné nedostatky. V logice, myšlení se vyskytují velké chyby. Tyto nedostatky a chyby dokáže s pomocí učitele odstranit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si neosvojil požadované poznatky, má v nich závažné a značné mezery. Neprojevuje samostatnost myšlení, chybí logické uvažování, své vědomosti nedovede uplatnit ani s pomocí učitele, chyby též nedokáže odstranit (ani s pomocí učitele).

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení a praktického zaměření


Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnosti velmi aktivní, pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně se rozvíjí. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky tvořivě aplikuje.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev má menší nedostatky. Tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Ve svém projevu se dopouští chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nejeví aktivní zájem o práci.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projevu jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

Pozn.: V hodinách tělesné výchovy se při úlevách a klasifikaci na základě doporučení lékaře přihlíží ke zdravotnímu stavu žáka.

Kritéria a stupně hodnocení chování

 

Výchovná opatření

Ředitelka školy může na základě rozhodnutí po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících udělit pochvalu žákovi po projednání s ředitelem školy za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

  • napomenutí třídního učitele
  • důtku třídního učitele
  • důtku ředitele školy

 

Napomenutí třídního učitele

Žák se dopustí méně závažného přestupku (zapomínání domácích úkolů, učebnic a pomůcek na vyučování, pozdní příchody na vyučování, nevhodné chování o přestávkách).

Důtka třídního učitele

Žák se dopouští méně závažných přestupků (zapomínání domácích úkolů, učebnic a pomůcek na vyučování, opakované pozdní příchody na vyučování, nevhodné chování o přestávkách).

 

Důtka ředitele školy

Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a ustanoveními školního řádu. Žák se však dopouští opakovaně méně závažných přestupků (poškozování školního majetku, lhaní, drobné krádeže, vulgární vyjadřování a hrubé chování vůči spolužákům, šikana, kyberšikana, agrese, drzé chování vůči dospělým, neuposlechnutí příkazu učitele). Žák opakovaně nedodržuje pravidla používání informačních komunikačních technologií, internetu a mobilních telefonů během vyučování, o přestávkách, v prostoru školy).

Třídní učitel oznámí řediteli uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze udělit pouze po projednání v pedagogické radě. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně prokazatelně oznámí udělení výchovného opatření žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení výchovného opatření se zaznamená do dokumentace školy.

 

Klasifikace chování žáků na vysvědčení

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se klasifikuje stupni:

  1. 1 - velmi dobré
  2. 2 - uspokojivé
  3. 3 – neuspokojivé

Klasifikaci chování žáka navrhuje po projednání s ostatními vyučujícími třídní učitel a rozhoduje o ní ředitelka školy po projednání v pedagogické radě.

Kritéria a stupně pro hodnocení:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a školní řád. Má kladný vztah ke spolužákům i pedagogickým pracovníkům školy. Přispívá k utváření a upevňování pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští jen ojediněle.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka není zcela v souladu s pravidly chování a ustanoveními školního řádu. Dopouští se opakovaně méně závažných přestupků nebo se dopustí závažného přestupku (krádeže, záškoláctví, donášení omamných látek do školy nebo jejich požívání, byl-li již žák hodnocen DŘŠ a nenastalo zlepšení, přestupky pokračují). Nepřispívá k utváření a upevňování pracovních podmínek pro vyučování (vulgární vyjadřování vůči dospělým, fyzické napadení spolužáka, šikanování).

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a školního řádu. Dopouští se závažných přestupků i přes výchovná opatření posílení kázně. Ohrožuje výchovu ostatních žáků, narušuje pracovní podmínky pro vyučování (šikana, projevy sadismu, rasismu, záškoláctví nad 25 neomluvených hodin).

Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy

se vždy považují za závažné, nebo vůči ostatním žákům se považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem. V takovém případě oznámí ředitel školy tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí (jde-li o nezletilého) a státnímu zastupitelství do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl.

Stupně hodnocení a klasifikace na vysvědčení

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se klasifikují na vysvědčení stupni prospěchu:

  1. 1 - výborný
  2. 2 - chvalitebný
  3. 3 - dobrý
  4. 4 - dostatečný
  5. 5 – nedostatečný

Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Výsledky vzdělávání žáka jsou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Při hodnocení žáka na prvním stupni se použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení. Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených školním vzdělávacím programem.

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení označuje stupni:

  1. prospěl/a s vyznamenáním
  2. prospěl/a
  3. neprospěl/a
  4. nehodnocen/a
  5. Žák je hodnocen stupněm prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 nebo odpovídajícím slovním hodnocením a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré.
  1. Žák je hodnocen stupněm prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocení.
  1. Žák je hodnocen stupněm neprospěl, je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocení.
  1. Žák je hodnocen stupněm nehodnocen, nelze-li žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

 

Zásady pro použití slovního hodnocení vč. stanovených kritérií, slovní hodnocení na vysvědčení

O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje  ředitelka školy na základě žádosti zákonného zástupce žáka. V případě přestupu žáka na jinou školu se převede slovní hodnocení na klasifikační stupně. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. Obdobně se bude postupovat i při stanovení celkového prospěchu na vysvědčení.

U žáka se středně těžkým mentálním postižením nebo u žáka s lehkým mentálním postižením dlouhodobě selhávajícím  rozhodne ředitel školy o použití  slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 

Je vhodné tam, kde je využíván individuální vzdělávací plán a také tam, kde pětistupňová klasifikace není vhodná, nebo nevyjadřuje skutečný stav a faktory ovlivňující hodnocení žáka. Slovní hodnocení je postaveno na principu stručného, výstižného popisu zvládnutí očekávaných výstupů s důrazem na zohlednění postižení vzdělávaného a zejména vyjádření procesu pokroku a cesty jak dál.

Je to sdělení především pro rodiče, či zákonné zástupce žáka.

Hodnocení žáka:

klasifikační stupeň 1

ovládání předepsaného učiva -  bezpečně ovládá

úroveň myšlení                       -  žák je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

vyjadřování myšlenek            -  výstižně a poměrně přesné

aplikace vědomostí                 -  spolehlivě a uvědoměle užívá vědomosti a dovednosti, pracuje   

                                                  samostatně

píle a zájem o učení                -  učí se svědomitě a se zájmem

klasifikační stupeň 2

ovládání předepsaného učiva - ovládá

úroveň myšlení                       - uvažuje celkem samostatně

vyjadřování myšlenek            - celkem výstižně

aplikace vědomostí                 - dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení, malé, nepříliš časté chyby

píle a zájem o učení                - učí se svědomitě

 

klasifikační stupeň 3

ovládání předepsaného učiva - v podstatě ovládá

úroveň myšlení                       - menší samostatnost v myšlení

vyjadřování myšlenek            - myšlenky vyjadřuje s malými obtížemi

aplikace vědomostí                 - za pomoci učitele nachází a odstraňuje své chyby

píle a zájem o učení                - v učení a práci nepotřebuje velké podněty

 

klasifikační stupeň 4

ovládání předepsaného učiva - ovládá částečně, má značné mezery ve vědomostech a dovednostech

úroveň myšlení                       - myšlení nesamostatné

vyjadřování myšlenek            - myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

aplikace vědomostí                 - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

píle a zájem o učení                - malý zájem o učení, potřebuje stále pobídky a pomoc

 

klasifikační stupeň 5

ovládání předepsaného učiva - neovládá

úroveň myšlení                       - na návodné otázky odpovídá nesprávně

vyjadřování myšlenek            - nedokáže vyjádřit své myšlenky, nereaguje na otázky

aplikace vědomostí                 - praktické úkoly nedokáže splnit ani za pomoci učitele

píle a zájem                             - veškerá pomoc a pobízení jsou neúčinné  

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Při zdravotním znevýhodnění se jedná o zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání.

Sociálním znevýhodněním žáka se rozumí:

  1. rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy
  2. nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova
  3. postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR podle zvláštního právního předpisu

Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

  • Hodnocení a klasifikace žáků vyžaduje, aby byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod.
  • Při hodnocení učitel zohledňuje druh a stupeň postižení žáka, jeho zdravotní stav a jeho individuální a věkové zvláštnosti, s akcentem na kultivaci žáka a rozvoj jeho schopností.
  • Škola využívá možnosti klasifikace klasickou známkou, slovním hodnocením nebo jejich kombinaci.
  • Při uplatňování možností hodnocení a klasifikace je třeba postupovat velmi individuálně, vycházet ze znalostí příznaku postižení, využít všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření.
  • Důležitou součástí hodnocení je zvýraznění motivační složky, tj. hodnocení těch jevů, které žák zvládl, čímž je  podpořena jeho možnost být úspěšný (jedna z podstatných podmínek pro zdravý rozvoj osobnosti).
  • Pro zjišťování úrovně žákovských vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv.
  • Výsledky žáka se nesrovnávají s jeho okolím, hodnotí se jeho osobnost a jeho rozvoj.
  • Při slovním hodnocení se kromě výsledků ve vzdělávání ohodnotí píle, schopnosti a jeho zájem plnit zadané úkoly.
  • K hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami může učitel využít „Tabulku pro hodnocení žáků ZŠS“.

Pozn.: vyučující sdělí ostatním žákům vhodným způsobem podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.

Zvláštní způsob hodnocení

Vyučuje-li v jednom předmětu více učitelů, hodnotí žáka ten učitel, který má v daném předmětu přidělen nejvyšší počet hodin. V případě, že se vyučující nedohodnou na známce žáka, rozhoduje ředitel školy.

 

Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka 

b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) a didaktickými testy

d) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami

e) analýzou výsledků činnosti žáka

f) konsultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami

g) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

Učitel si počíná tak, aby klasifikoval žáka ze všech aspektů vzdělávacích činností v daném předmětu. Kvalita i kvantita klasifikace (hodnocení) vytváří předpoklad objektivního posouzení vzdělávání žáka.

Při průběžném hodnocení vzdělávání zjišťuje vyučující zejména dosahování  očekávaných výstupů a stanovených požadavků se zřetelem na utváření klíčových kompetencí.

K obecným kritériím hodnocení patří:

  1. zvládnutí dílčích výstupů nebo stanovených požadavků v konkrétním předmětu v rámci individuálních možností žáka
  2. zvládnutí stanovených výstupů v konkrétním předmětu v rámci individuálních možností žáka
  3. porozumění vztahům, souvislostem, východiskům, důvodům apod. a schopnost aplikovat je v širších souvislostech
  4. úroveň komunikačních dovedností
  5. schopnost vyhledat a dále aktivně využít informace
  6. schopnost řešit problémové situace
  7. schopnost řešit problematiku tvůrčím způsobem
  8. postoje a chování žáka

Pro průběžné hodnocení může být použit kterýkoliv ze čtyř následujících způsobů:

a) hodnocení známkou – klasifikace

b) slovní hodnocení

c) bodové hodnocení

d) procentuální hodnocení

Průběžné hodnocení vzdělávání se vždy provádí více formami ověřování znalostí, vědomostí, schopností a dovedností a nesmí být zaměřeno na srovnávání výsledků žáka se spolužáky, ale na jeho individuální pokrok.

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáka

Učitel vede žáka takovým způsobem, aby rozvíjel jeho schopnost sebehodnocení vlastních úspěchů a neúspěchů ve vzdělávacím procesu a takovým způsobem, aby žák akceptoval skutečnost, že „chyba“ je důležitým prostředkem k učení a přirozenou součástí osvojování vědomostí, dovedností a návyků potřebných pro život. Schopnost kritického posouzení vlastních studijních výsledků a volba strategií (pochopení příčin úspěchu či neúspěchu, tvořivé hledání cest při řešení daného problému, zodpovědný přístup k sobě samému) při zdolávání vzdělávacích problémů posiluje žákovu emoční inteligenci a vybavuje žáka základním souborem kompetencí k řešení problémů, který si žák odnese do svého budoucího života. Sebehodnocení má vést k posílení sebeúcty a sebevědomí žáka.

Pedagogičtí pracovníci vedou žáky k tomu, aby se při sebehodnocení učili používat odpovídajících kritérií pro hodnocení, všímali si toho, co je významné a podstatné.

Sebehodnocení žáků ve smyslu sebereflexe se děje různými aktivitami žáků, ve kterých mohou zejména:

a) skupiny žáků hodnotit celo skupinové činnosti,

b) členové skupiny hodnotit jeden druhého,

c) jednotlivci hodnotit sami sebe.

Při sebehodnocení se žák snaží kriticky zhodnotit výsledky svého učení a diskutovat o nich.

Ujasňuje si:

a) co se mu daří, v čem je úspěšný,

b) co mu doposud nejde a proč,

c) jakým způsobem bude pokračovat v odstraňování nedostatků,

d) cíl, kterého chce dosáhnout a strategie, jež se pokusí aplikovat. 

 

 

Způsob poskytování informací zákonným zástupcům žáka o prospěchu a chování žáka

 

Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

  1. průběžně prostřednictvím žákovské knížky
  2. před koncem každého čtvrtletí (klasifikačního období)
  3. v rámci individuálních konzultací, případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka
  4. v případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje vyučující ve spolupráci s třídním učitelem zákonného zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem

Vzdělávání cizinců a hodnocení výsledků jejich vzdělávání

 

Vzdělávání cizinců a hodnocení výsledků jejich vzdělávání se řídí § 20 Školského zákona. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v ČR povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

 

Pravidla pro vzdělávání a hodnocení žáků plnících povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky nebo v zahraniční škole na území České republiky

Žák, který plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona je zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy, zapsané v ČR do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka. Jeho hodnocení probíhá ve spádové škole:

a) ve všech ročnících z předmětu český jazyk a literatura

b) ve 4. a 5. ročníku z vlastivědného učiva vztahujícího se k ČR

c) na 2. stupni z dějepisného a zeměpisného učiva vztahujícího se k ČR, pokud není vyučován v českém jazyce.

Žák zahraniční školy, v jejímž vzdělávacím programu je v dohodě s MŠMT nebo na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle odst. 1 písm. a), b), c) § 18vyhlášky č. 48/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů zkoušku nekoná a je z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen na vysvědčení v příslušném období zahraniční školou. V tomto případě ředitel spádové školy vysvědčení za příslušné období nevydává.

Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého povinného předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (dále jen: ŠVP). Po vykonání zkoušky vydá ředitel spádové školy žákovi vysvědčení. Žák není hodnocen z chování. 

 

Komisionální a opravné zkoušky

Komisionální přezkoušení při pochybnostech o správnosti hodnocení

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení, může do třech pracovních dní ode dne, kdy se o něm prokazatelně dozvěděl, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení. Komisionální přezkoušení žáka se řídí Zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a vyhláškou č. 454/2006 Sb.

Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad.

Komise je tříčlenná a tvoří ji: 

1. předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy

2. zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu 

3. přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. Třídní učitel zapíše do katalogového listu žáka poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

Opravné zkoušky

Opravné zkoušky žáka jsou komisionální a řídí se Zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a vyhláškou č. 454/2006 Sb. Opravnou zkoušku konají žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy, a žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitelka školy na závěrečné pedagogické radě.

Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.

Pro složení komise a její činnost platí podle § 23 odst. 2 stejné podmínky jako při zkoušce komisionální.

 Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání bez řádné omluvy nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit žákovi náhradní termín opravné zkoušky nejpozději však do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky 

v daném pololetí. Třídní učitel zaznamená informace o opravné zkoušce do katalogového listu žáka.

 

Uvolnění z výuky, nehodnocení 

 

Na základě žádosti zákonného zástupce žáka může ředitelka školy ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu

(podle § 50 odst. 2 školského zákona).

Důvody pro  uvolnění nebo nehodnocení žáka se uvedou v  katalogovém listu žáka (školní matrice). Ředitelka školy určí způsob zaměstnání žáka v době  vyučování předmětu, ze kterého byl uvolněn. Je-li předmět zařazen na první nebo poslední vyučovací hodinu,  může ředitelka školy na základě žádosti zákonného zástupce žáka  uvolnit žáka na dobu vyučování tohoto předmětu zcela.

Nelze–li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy náhradní termín hodnocení, nejpozději však do dvou měsíců po ukončení prvního pololetí. Nelze-li žáka za první pololetí školního roku hodnotit ani v náhradním termínu, žák je za toto období nehodnocen.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy náhradní termín hodnocení, nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

 

Závěrečná ustanovení

1. Seznámení se školním řádem tvoří součást vstupního a periodického školení zaměstnanců školy. Kontrola provádění jednotlivých ustanovení je součástí každoroční veřejné prověrky BOZP. Žáci a rodiče jsou v přiměřené formě periodicky seznámeni se Školním řádem vždy na počátku školního roku.

2.  Změny Školního řádu jsou prováděny formou číslovaných dodatků. Při úpravách Školního řádu se vychází mimo jiné i z podnětů školské rady.

V Toužimi dne 24. srpna 2020

PaedDr. Ingrid Franková

ředitelka školy

 

 

 

ŠKOLNÍ  ŘÁD - DODATEK č. 1, platný od 1. 9. 2020

 

DISTANČNÍ VÝUKA

 

Na základě novelizace školského zákona č. 561/2004 Sb. zákonem č. 349/2020 Sb. vydaného 24. 8. 2020 s platností od 25. 8. 2020 dle § 184a se zavádí:

 

Zvláštní pravidla při omezení osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů ve školách

Pokud z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona, nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona, anebo z důvodu nařízení karantény podle zákona o ochraně veřejného zdraví není možná osobní přítomnost většiny žáků

z nejméně jedné třídy, studijní skupiny či oddělení ve škole, poskytuje škola dotčeným žákům vzdělávání distančním způsobem.

Vzdělávání distančním způsobem škola uskutečňuje podle příslušného rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu v míře odpovídající okolnostem.

Žáci jsou povinni se vzdělávat distančním způsobem. Způsob poskytování vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám žáka pro toto vzdělávání. 

Vzhledem ke stanovené povinnosti pro žáky – účastnit se distanční výuky je nutné, stejně jako při klasickém prezenčním vyučování ve škole, každou neúčast žáka při distanční výuce omlouvat. A to písemně na e-mail školy nebo telefonicky na

TČ 739 245 248. Vždy se však vyžaduje tuto omluvenku zapsat i do žákovské knížky.

Pravidla hodnocení v průběhu distanční výuky 

Pravidla a podklady pro hodnocení žáků uvedená ve školním řádu a schválená školskou radou, která nelze pro svou povahu uplatnit při distanční výuce se nepoužijí. 

Hlavním cílem hodnocení musí být podpora učení žáků!

Hodnocení v době distanční výuky bude na doporučení vyhlášky č. 211/2020 Sb.:

  • pokud je to možné vychází vyučující ze znalosti konkrétních žáků při hodnocení bude zohledněna aktivní účast na distanční výuce (je důležité oddělit možnosti žáka a jeho závislost na součinnosti jeho rodinného zázemí, za které nelze žáka činit zodpovědným – především u žáků ZŠS) u zadávaných úkolů je třeba ověřit správné pochopení, při vypracování se hodnotí:
  • užívání správných postupů,
  • správné používání pomůcek,
  • míra splnění správnost – práce s chybou = hodnotíme za správnou část ne za špatnou
  • případná ochota opravit a doplnit připomínkované nedostatky, nebo úkol zopakovat
  • přednostně bude využíváno formativní hodnocení, které bude žákům i jejich rodinnému zázemí poskytovat co nejpřesnější zpětnou vazbu nejen o kvalitě splnění zadání, ale i o dosaženém pokroku, upozorní na nedostatky a napoví cestu ke zlepšení, případně upozorní na budoucí upotřebitelnost a návaznost, pro kterou je užitečné současný úkol zvládnout
  • u žáků se ZPU a s LMP je možné v některých případech použít i hodnocení klasifikačním stupněm
  • hodnocení může být vhodně doplňováno (dle úrovně žáků) motivačními odměňujícími prvky (například zasílání obrázků, které žák sbírá nebo „smajlíků“ či odhalených částí puzzle ze společné hádanky,….)

Pravidla pro distanční vzdělávání jsou rozpracována ve vnitřní dokumentaci školy. S pravidly jsou na začátku školního roku seznámeni žáci i zákonní zástupci.

 

 

 

 

ŠKOLNÍ ŘÁD – DODATEK č. 2, platný od 23. 09. 2020

ORGANIZACE VÝUKY PŘI OMEZENÍ PŘÍTOMNOSTI ŽÁKŮ VE ŠKOLE

Vypracováno podle Metodického doporučení pro vzdělávání distančním způsobem – vydané MŠMT dne 23. 9. 2020.

V případě, že je nařízením karantény nebo mimořádnými opatřeními krajské hygienické stanice nebo opatřeními Ministerstva zdravotnictví znemožněna osobní přítomnost dětí/žáků ve škole, pak mohou nastat následující situace:

  • Prezenční výuka

V případě, že se opatření či karanténa týká pouze omezeného počtu dětí/žáků, který nepřekročí více jak 50 % účastníků konkrétní třídy, škola nemá povinnost poskytovat vzdělávání distančním způsobem a postupuje obdobně jako v běžné situaci, kdy děti/žáci nejsou přítomní ve škole, např. z důvodu nemoci. Prezenční výuka probíhá běžným způsobem. 

  • Smíšená výuka

V případě, že se zákaz osobní přítomnosti ve škole (onemocnění či karanténa) týká více než 50 % dětí/žáků konkrétní třídy, je škola povinna distančním způsobem vzdělávat děti/žáky, kterým je zakázána osobní účast na prezenční výuce. Ostatní děti/žáci pokračují v prezenčním vzdělávání.    V uvedených třídách probíhá tzv. „smíšená výuka“, (pro jednu skupinu prezenční, pro druhou distanční výuka). O způsobu organizace „smíšené výuky“ rozhoduje ředitel školy s ohledem na konkrétní aktuální možnosti a podmínky školy a žáků.

  • Distanční výuka

Pokud jsou splněny podmínky dle § 184 a školského zákona a zákaz osobní přítomnosti platí pro minimálně jednu celou třídu, probíhá v této třídě distanční výuka. Ostatní třídy se vzdělávají dále prezenčním způsobem ve standardním režimu. Pokud je zakázána přítomnost všech žáků školy, přechází na distanční výuku celá škola.

  • Individuální konzultace

Žáci mohou docházet do školy na individuální konzultace dle předem stanoveného rozvrhu hodin tak, aby se vzájemně nepotkávali. U dojíždějících žáku je rozvrh hodin přizpůsoben příjezdu a odjezdu autobusů.

 

1.        Způsob komunikace s dětmi, žáky a jejich zákonnými zástupci v době uzavření školy kvůli Covid 19

Efektivní komunikace mezi školou a rodinou je základem pro to, aby obě strany i dítě samotné mohly plnit své role.  

Pro komunikaci mezi školou a rodiči je rovněž vhodné zvolit jednotnou komunikační platformu:

  • e-mail
  • WhatsApp
  • škola předávala rodičům informace koncentrovaně, v pravidelných intervalech s dostatečným předstihem
  • informace budou předávány v pravidelném čase a frekvenci podle témat tak, aby byla struktura informací efektivní
  • lhůta pro odpovídání na zprávy rodičů je do 2 pracovních dnů


2.        Způsob stanovování pravidel a organizace distančního vzdělávání

  • výuka on-line (tedy asynchronní model výuky) dává každému žákovi možnost věnovat se studiu dané látky kdykoli a v jakékoli míře, přičemž učitelé nad žáky přímý dohled, jako kdyby seděli v lavicích ve škole, nemají. Stejně tak postup výuky je jen částečně synchronizovaný, učitel má kontrolu nad děním jen v případě živých online přednášek, popř. skrze terminovaná zadání nebo on-line testy.
  1. videa s novou látkou
  2. on-line testy

 

  • výuka off-line probíhá u žáků, kteří nemají v domácím prostředí připojení na internet.
  1. kopírování materiálů
  2. rozvoz úkolů
  3. předávání úkolů v pravidelných intervalech vždy v pátek od 8:00 do 16:30 v budově školy

 

  • možnosti a podmínky školy k zapůjčení potřebné ICT techniky:

žáci, kteří mají připojení k internetu, ale nemají potřebnou ICT techniku, může škola zapůjčit NTB nebo tablet podle pravidel SMLOUVY O VÝPŮJČCE uzavřené podle

  • 2193 až § 2200 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

  • rámcová pravidla pro časové rozvržení výuky:
  1. v době uzavření školy, třídy bude probíhat distanční výuka
  2. z rozvrhu hodin budou vypuštěny všechny výchovy (HV, TV, PV, VV, VkZ, OV, Inf)
  3. budou vyučovány pouze hlavní předměty v plném rozsahu (M, ČJ, AJ) a v omezeném rozsahu - Z, D, F, CH, PŘ, Vl, PRV


3.        Omlouvání neúčasti na distančním vzdělávání

Distanční vzdělávání je pro všechny žáky povinné!

  • Absence se posuzuje podle zapojení do vzdělávání a výstupů.
  • Při off-line výuce se hodnotí odevzdání úkolů či výstupů práce ve stanoveném termínu nebo prokázání snahy o plnění pokynů.
  • Při synchronní výuce je nepřipojení se k on-line přenosu považováno za absenci, pokud s žákem či jeho zákonným zástupcem nebyl dohodnut jiný způsob zapojení.
  • Omluvená absence není důvodem ke sníženému stupni hodnocení.
  • Pro omlouvání absencí platí stejná pravidla jako při prezenčním vzdělávání, tzn. do 3 kalendářních dnů po začátku absence.


4.        Hodnocení výsledků vzdělávání

Pravidla hodnocení:

  • Poskytování kvalitní zpětné vazby
  • Dostatečná motivace k dalšímu pokroku
  • Monitorování zapojení a aktivity všech žáků
  • Podporování žáků k hledání řešení
  • Hodnocení není forma nátlaku

 

Způsoby hodnocení:

  • Formativní (průběžné) – přináší žákovi informaci o tom, co ví, čemu rozumí, ,.. a směřuje ho k naplnění stanoveného cíle.
  • Sebehodnocení – posiluje schopnost žáka sledovat a hodnotit rozvoj svých vědomostí a dovedností
  • Práce s chybou – vede k hledání řešení a osvojování si efektivních postupů
  • Sumativní (souhrnné) – informuje o zvládnutí učiva na konci určitého období, kdy učitel získá konečný přehled o dosahovaných výkonech žáků:
  • známkování
  • slovní hodnocení

 

 

 

V Toužimi dne 23. září 2020                                                            PaedDr. Ingrid Franková, ŘŠ